|
|
Ochota podniků platit za environmentální úspory
Katrincová, Lucie
Katrincová, L. Diplomová práce. Ochota podniků platit za environmentální úspory. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Práce se zabývá zjišťováním ochoty platit (WTP) za environmentální úspory u podniků v ČR pomocí tzv. metody podmíněného hodnocení. Při zjišťování WTP se pracuje s hypotetickou situací, kde se environmentální úspory představují formou „ekologického“ stroje, který má nižší emise CO2. Významné regresory ovlivňující WTP jsou: věk a pohlaví respondenta, velikost podniku a proměnná vyjadřující, zda je podnik ochoten vynakládat prostředky na ochranu ŽP nad rámec zákonné povinnosti. Odhad ochoty platit za 1 tunu CO2 je přibližně 12 700 Kč. Hlavními mo-tivy k pro-environmentálnímu chování jsou: morální aspekt a pocit zodpovědnosti za stav životního prostředí, lepší image podniku, konkurenční výhoda a důsledek tlaku obchodních partnerů či zákazníků.
|
|
|
Validita přímého deklarativního měření ochoty platit v kontextu fair trade
Mičínová, Veronika ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá validitou přímého deklarativního způsobu měření ochoty platit (WTP) v kontextu fair trade, a to na základě dvoufázového způsobu měření WTP aplikovaného ve výzkumu INESAN. Pozornost je věnována i jednotce odpovědi otevřené otázky a funkčnosti ukazatele WTP coby indikátoru nákupního záměru. V práci je nejprve z teoretického hlediska představena problematika fair trade, koncept WTP se zaměřením na oblasti jeho použití, způsoby měření, kritiku a problémy jeho využití. Dále jsou rozebrány kognitivní aspekty procesu utváření odpovědi na dotazníkové otázky coby způsob ověřování funkčnosti nástroje měření. Práce využívá kombinace dvou výzkumných metod, kognitivního rozhovoru a sekundární analýzy kvantitativních dat. Dospívá k závěru, že zjišťování WTP za účelem zachycení hodnoty fair trade přímým deklarativním způsobem je problematické; objevuje se řada rizik, která mají vliv na validitu získaných dat. Tyto problémy se týkají jak konkrétního způsobu měření, tak přímého deklarativního měření WTP obecně, počínaje nejednoznačnou interpretací otázek zjišťující WTP za fair trade produkt mezi respondenty. Práce také ukazuje, že procentuální formát odpovědi otevřené otázky je kognitivně náročnější než formát absolutních čísel, dává tak vzniknout většímu prostoru pro nepřesnost v...
|
|
|
Přístupy k oceňování kulturních organizací
Tomišková, Monika ; Kislingerová, Eva (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá poměrně novou problematikou v České republice, kterou je oceňování kulturních organizací. V teoretické části je analyzován obecný rámec pro ocenění neziskové kulturní organizace. Jeho součástí je pojednání o významu kultury pro společnost, charakteristice neziskových organizací a následně vymezení možného pojetí hodnoty kulturní organizace, důvodů a metod ocenění takovýchto organizací. Zvláštní zaměření je věnováno i transformaci pražské divadelní sítě. Cílem praktické části je stanovení přibližné hodnoty, o kterou by česká společnost přišla, pokud by z finančních důvodů zaniklo pražské divadlo Činoherní klub. Aplikovaným postupem je metoda podmíněného hodnocení, která je založená zjišťování individuálních ochot platit (WTP), případně ochot přijmout kompenzaci (WTA), pomocí dotazníkového šetření. Obsahem je také určení postavení oceňovaného divadla na pražském divadelním trhu.
|
|
|
Analýza nákladů a přínosů zvýšení hlukových limitů
Zelenka, Václav ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Ropický, Jan (oponent)
Cílem práce je za pomoci metody analýzy nákladů a přínosů (CBA) zhodnotit ekonomické dopady připravované novely Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací na příkladu konkrétního úseku komunikace. Novela nařízení má za cíl změkčení (navýšení) stávajících hlukových limitů, což má vést především k úspoře investičních nákladů na budování protihlukových opatření. Práce si klade za cíl na jedné případové studii zjistit, zda přínosy ze zlevnění výstavby komunikace převýší náklady v podobě snížení blahobyty obyvatel vyvolané jejich zvýšenou hlukovou expozicí, případně po jaké době se vyrovná úspora nákladů na výstavbu komunikace snížení blahobytu obyvatel (úspora nákladů je jednorázová, zvýšení hlukové expozice a souvisejícího poklesu blahobytu je dlouhodobé). Odhad změn blahobytu obyvatel je založen na analýze sekundárních zdrojů -- zejména výsledků studie externalit z dopravy v České republice provedené metodou podmíněného hodnocení. Vlastním jádrem práce je analýza nákladů a přínosů. Pozornost bude také věnována širší diskusi praxe udělování hlukových výjimek z překračování hlukových limitů v ČR.
|
|
|
Hodnocení vlivu větrných elektráren na krajinný ráz
Urbášková, Martina ; Melichar, Jan (vedoucí práce) ; Kaprová, Kateřina (oponent)
Cílem práce je stanovit peněžní ohodnocení změny vizuální stránky krajiny, jakožto důsledku výstavby další větrné elektrárny v obci Maletín. Za vhodnou techniku pro dosažení stanoveného cíle je zvolena metoda podmíněného hodnocení. Za klíčový element této metody je považován pečlivě sestavený dotazník, na jehož základě je provedeno vyčíslení a vyhodnocení sesbíraných dat. Reprezentativní vzorek tvoří 112 domácností a za platební prostředek je zvoleno zvýšení měsíčního účtu za elektrickou energii. V rámci dotazníku je zjištěno, že 54,3 % domácností považuje dopad větrné elektrárny Maletín na krajinný ráz za pozitivní. S výstavbou větrné elektrárny souhlasí necelých 74,3 % domácností a nejčastějším důvodem jejich souhlasu je získání dotací pro obec a výroba čisté energie z větrných elektráren. S výstavbou větrné elektrárny při zvýšení měsíčního účtu souhlasí 28,6 % ze všech domácností bydlících v obci Maletín. Odhad změny blahobytu, tedy zvýšení kvality životního prostředí, vychází z odhadu centrálních hodnoty vypočítaných výběrovými charakteristikami a neparametrickým odhadem. Průměrná ochota domácností platit za výstavbu větrné elektrárny je odhadnuta mezi 77 Kč -- 200 Kč měsíčně.
|
host ::
RSS.